Po parádním přechodu hor na sněžnicích, o kterém jsme psali tady, jsme k našim rakouským sousedům zamířili znovu, tentokrát ale do jiné oblasti a za jinou sportovní aktivitou. Přijali jsme pozvání našeho ambasadora Viktora a vydali se za ním do lyžařského střediska Wildkogel-Arena v západním cípu Salcburska, kde tráví celou zimu. Protože je to už trochu delší cesta, vyrazili jsme z Prahy v pátek dopoledne a do rakouského městečka Neukirchen am Grossvenediger dorazili až k večeru. Viktor už kempoval ve své obytné dodávce a tak jsme se k němu hned přidali. Připravili jsme si spaní v naší dodávce, a taky lyže a nezbytnou výbavu na druhý den. Po rychlé večeři a krátké procházce po okolí jsme brzy zalehli, abychom byli odpočatí.

Ráno jsme vstali už v 7 hodin a nejprve zamířili do místní pekárny, kde nás čekala skvělá snídaně. Pak už jsme koupili skipassy a s lyžemi zamířili rovnou k lanovce. Neodolali jsme rannímu manšestru a tak jsme si užili pár jízd na perfektně upravených liduprázdných sjezdovkách. Poté jsme vyrazili už do volného terénu, který má Viktor perfektně zmapovaný a ví, kde přesně to stojí za to. Několik jízd jsme ještě dali za pomoci lanovky a potom se přehoupli na druhou stranu kopce, kde jsme cvakli pár fotek vrcholků hor a užívali si ježdění v prašanu. Počasí nám vyšlo perfektně a tak se nám naskytly úžasné výhledy na třítisícové štíty v národním parku Hohe Tauern.

Sjeli jsme dolu do údolí a posilnili se malým občerstvením. Pak už jsme nasadili stoupací pásy, sundali helmy i bundy a vyrazili po svých v čele s naším průvodcem Viktorem. Po hodinovém stoupání jsme dorazili k nástupu lanovky, sundali pásy a těšili se na další jízdy zpět na sjezdovkách. Ty jsme samozřejmě proložili i nějakou tou zastávkou ve ski baru. Po vydatném lyžování jsme den zakončili kempováním v horách, kam jsme vyjeli dodávkou. Našli jsme si super místo, ve sněhu vykopali sezení a rozdělali gril. Plni zážitků jsme takhle s pár pivama poseděli až do deseti hodin.

Na druhý den jsme si naplánovali pouze skialpování na vedlejším kopci, ale počasí nám vůbec nepřálo. Probudili jsme se do deště a mlhy, takže jsme operativně změnili plány. Protože jsme byli nedaleko Národního parku Vysoké Taury, vyrazili jsme k turisty oblíbeným Krimmelských vodopádům. Počasí se ale nezlepšilo, zašli jsme tedy ještě do místní kavárny, rozloučili se a vyrazili zpět do Prahy. Nakonec z víkendu bylo jen jednodenní ježdění, ale i tak jsme si ho užili a děkujeme Viktorovi, za skvělý doprovod a průvodcování.

Měli jsme to štěstí, že jsme tento výlet podnikli už v únoru a z Rakouska se vrátili včas, ještě předtím, než naplno vypukla povinná karanténa vracejících se lyžařů a další vládní opatření. Pro nikoho z nás to není lehká situace, přesto jsme vám chtěli tuto malou reportáž zpětně zprostředkovat a skrze ni vás naposledy v této sezóně ještě přenést do zasněžených Alp. Posíláme vám tak mnoho sil a optimismu do následujících dnů a také špetku inspirace na skialpinistický výlet do šuplíku, třeba v příští zimě. Hodně zdraví a pohody.

Tým Kolovna